Žlutická kotelna a naše cesta k alternativním zdrojům energie aneb pár drobných postřehů

Kotelna na biomasu ve Žluticích - to je zásadní krok k modernímu vytápění

Na výstavbu kotelny na biomasu, o které západočeské osmitisícové město uvažovalo již před osmi lety, poskytly finance Fond životního prostředí (40%), stát formou bezúročné půjčky (40%) a město Žlutice (20%).

Kotle, které dodala firma VERNER, disponují výkonem 7,9 MW. Důležitější než ekonomický potenciál této moderní a vysoce účinné kotelny je však její morální význam. Žlutická kotelna, první svého druhu v Čechách, dodává teplo do rodinných domků, vytápí radnici, školu a různé firmy, ovšem také "dodává" informaci pro obyvatele Žlutic, že lze město vytápět progresivněji, tedy nikoliv drahým plynem nebo uhlím. Koneckonců, žlutická kotelna na biomasu byla loni dokončena místo nevyhovující kotelny uhelné.

Majitel firmy Vladimír Verner často navštěvuje žlutickou kotelnu. Je to jeho"dítě"

Ředitel a majitel firmy VERNER Ing. Vladimír Verner k tomu říká:
Kotelna spaluje dřevní štěpku, slámu, peletky a další bioenergetické produkty. Co se týče paliva, jsme jednoznačně nejdál a oproti konkurenci umíme spalovat slámu až do 25% její vlhkosti. Bude to asi tím, že jsme byli první, kteří jsme v naší republice vyrobili kotle pro tento typ vytápění.

A dále pokračuje: Vycházím z předpokladu, že biomasa se dá dovážet do vzdálenosti až 80 km, v případě Žlutic je však štěpka i sláma transportována z kratších vzdáleností. Když se zemědělcům nepovede úroda, když je obilí k nepoužití, nezbývá než ho spálit, zrovna tak ne všechna sláma se využije pro další účely. Tento trend je už dávno zavedený v Rakousku, kde 18% veškeré tepelné energie dodává právě biomasa. Jsem rád, že jsme nastoupili dlouhou, ale smysluplnou cestu k alternativním zdrojům energie.

O využití slámy k vytápění by měli uvažovat mnozí zemědělci.

O využití biomasy bylo napsáno již mnoho zasvěcených článků a rigorózních pojednání. Rozhodli jsme se, že tentokrát odbornost vyměníme za drobné postřehy z bezprostředních míst poblíž žlutické kotelny. Tady jsou:

Z kotelny stoupá černý dým a my máme špinavé balkony (žlutický důchodce).
O Velikonocích nám byla zima, kotelna netopila (ošetřovatelka v domově důchodců).
Asi je to dobrý, ekologický, ale lidi si tady na to velmi pomalu zvykají (drobný žlutický podnikatel).

Starosta Žlutic Ing. Jaroslav Vojta je člověk osvícený:
Kotelna na biomasu vznikla jako alternativa, protože ve Žluticích není zaveden plyn. Žlutice leží v údolí řeky Střely a znečištění z komínů spalujících fosilní paliva dusilo veškeré obyvatelstvo. Uvedením nové kotelny do provozu byly vyřazeny z provozu 4 blokové kotelny, 2 velké školní kotelny a mnoho menších zdrojů. Ovzduší ve Žluticích udělalo obrovský skok k lepšímu. Dalším podstatným přínosem je tok peněz. Peníze za palivo zůstávají v zemědělství v okolí Žlutic a neplynou do uhelných společností. Biomasa má určitě budoucnost, ale není spasením pro celou republiku. Existují aglomerace, kde nedostatek paliva může ohrožovat chod takové výtopny. Tak jak bylo v této republice nesmyslně zaváděno topení elektrickými přímotopy, nesmyslně se plošně plynofikovalo, byl by nesmysl plošně přecházet na topení biomasou.
Přínos teplofikace města Žlutic podle mého názoru ocení budoucí generace, protože nárůst cen fosilních paliv bude mnohem strmější, než u vedlejších produktů v zemědělství.

A tečka? Podle zaměstnanců kotelny nemůže být o nějakém tmavém kouři a zašpiněných balkónech ani řeč. O Velikonocích se topilo jako jindy, možná, že ještě víc v rámci sváteční pohody (nejenom tepelné). Zato se v dřevní štěpce prý objevily kameny.

Že by bojkot nové technologie, který nás může přivést až do doby kamenné?
Ale pozor: v těch dávných dobách se přece ničím jiným než biomasou nevytápělo ...